KRITICKÁ TEORIE FRANKFURTSKÉ PRAKTICKÉ ŠKOLY
KRITICKÁ TEORIE FRANKFURTSKÉ PRAKTICKÉ ŠKOLY
1923 Frankfurt nad Mohanem – vznik INSTITUTU PRO SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM – vznikl z peněz nadace – je politicky nezávislý – ať se děje, co se děje – vlastní zdroje – peníze od obchodníka s obilím – ekonomická analýza hospodářské krize – situace v Německu, 1. ředitel – 20. léta – především na ekonomické otázky – postupně volnou ruku – co se týče programu, co bude dělat – 2. ředitel MAX HORKHEIMER (1895-1973) – Kritická teorie frankfurtské školy = je nevhodné zaměření jen na ekonomiku – JE TŘEBA ZKOUMAT NĚMECKOU SPOLEČNOST JAKO CELEK – noví zaměstnanci – filozofové, psychologové – FROMM – různorodé sociologické výzkumu pro široké vrstvy společnosti, 1931-32 – PROČ LIDÉ VODÍ NSDAP? – dotazníky se vrací, ale r. 1933 emigrovali – nestihli tento výzkum zpracovat – ŠVÝCARSKO, FRANCIE, USA, = před rokem 1933 stihli nadační peníze převést do Švýcarska – proto mohou v nadaci pokračovat i v USA – další noví lidé THEODOR ADORNO, HERBERT MARCUSE
Theodor Adorno se přejmenoval v USA, aby jeho jméno neznělo židovsky – atmosféra zvláštní – mírně protižidovská, finanční problém – E. FROMM – požadoval pokračování a dokončení výzkumu (NSDAP), ale ředitel nechce – jiné problémy – FROMM opouští skupinu. Po 1945 otázky zda zůstat v USA nebo zpět, z americké vzdálenosti vidí Německo bez emocí, s nadhledem x USA společnost vidí s emocemi = analýza americké společnosti, zda americký model společnosti je ten PRAVÝ? – přináší nové podněty, do Německa se vrací jenom MAX HORKHEIMER, THEODOR ADORNO, všichni čtyři byly američtí občané – FROMM A MARCUSE ZŮSTAVÁJÍ!!
HORKHEIMER + ADORNO – DIALEKTIKA OSVÍCENSTVÍ (1947) – do jaké míry lze na základě rozumu vytvořit rozumnou společnost? Jaké jsou důsledky racionality?
1951 – oficiálně otevřena nová budova INSTITUTU PRO SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM – v 60. letech – nová témata – noví mladí lidé – témata související s konzumní společností, zklamání z bipolarizace světa – železná opona – Východ (komunismus – levice) vs. Západ (demokratizace – konzum)
