Hegel napsal knihu Dějiny filosofie I. – III.
Hegel napsal knihu Dějiny filosofie I. – III., popisují vývoj filosofie od orientálních filosofií až po Schellinga (1806). Jsou kniha, která popisuje vývoj filosofického myšlení.
Absolutní idea se sebepoznává v jednotlivých společenských úrovní. AI dovršuje proces svého sebepoznání ve filosofii (nejlepší, nejdokonalejší sebepoznání). Hegel chápe dějiny filosofie jako dialektický proces, vývoj filosofie je dynamický (tese, antiteze, syntézy). Např. Hérakleitos je tese, elejští antiteze, syntéza: mladší fyzikové. Dynamický systém vkládá do dějin filosofie.
Pro slovíčko vývoj: můžeme si ho představit jako spirálu (není to lineární proces).
Progres: vzestup – tese
Regres: sestup – antiteze, pak ještě větší vzestup (vyšvihne něco nahoru) – syntéza.
Všechno se vyvíjí ve spirálách (ať umění, náboženství,…). Dialektickou spirálu můžeme aplikovat do každého vývojového období společnosti. V přírodě je to ale KRUH!
Dějiny filosofie popisuje jako nejčistší a nejdokonalejší způsob sebepoznání. Kde v dějinách filosofie sedí Hegelova filosofie: v H. filosofii AI dovrší proces sebepoznání, když dovrší p. sebepoznání, dovrší i proces sebevývoje. Jestliže tvrdí, že jeho filosofie je ta, kdy o sobě všechno pozná, tak Hegel zastavil vývoj světa, vývoj filosofie. Jestliže AI o sobě všechno ví, tak už se nemůže dále sebepoznávat. Ústy H. AI o sobě vyřkla všechno čím je a byla, ústy Hegelovými a jeho rukou o sobě všechno napsala. Tady se zastavilo bytí, zde by měla být smrt.
Propedeutická funkce Fenomenologie ducha: zařazuje ji do subjektivního ducha. Do absolutního ducha zařazuje Dějiny filosofie I.-III.
