Dualismus

Dualismus

Descartes rozlišoval nemyslící tělesnou substanci s atributem rozprostraněnosti a nerozprostraněnou duchovní substanci s atributem myšlení.
René Descartes je postavil příkře proti sobě (tělesno a duchovno). Pak připojil ještě třetí substanci nekonečnou – Boha „… Bohem myslím substanci nekonečnou, nezávislou, všemohoucí, vševědoucí, od které jsem stvořen já sám a vše ostatní, existuje-li něco jiného, co existuje.“ (64,68) K tomuto přiložil 2 důkazy:

a) psychologický: náš rozum se nám jeví jako něco nedokonalého (pochybování), nelze ho tedy považovat za tvůrce ideje dokonalé, substance Boha.

b) ontologický důkaz – (obnovil dříve formulovaný důkaz Anselma z Canterbury) jestli je Bůh nejdokonalejší bytost, pak již z toho plyne jeho existence, neboť kdyby neexistoval, nemohl by být dokonalý.

K důkazu Boží existence použil přirovnání trojúhelníka. Idea trojúhelníka – již ve slově je vidět, že má tři úhly, popř. součet jeho úhlů dává 180. Idea Boha má již ve slově Bůh obsaženu jeho existenci.

Těla jsou u Descarta rozprostraněná, zbavená myšlení. Duše myslící a zbavená rozprostraněnosti. Jejich vzájemné a přímé ovlivňování je vyloučeno. Samotné lidské tělo, jakož i ostatní těla, je pouhý stroj. Zvířata jsou těla bez duše – automaty – nic nevědí, nepředstavují, vědomě nechtějí, necítí.
U člověka jsou tyto substance přece jen nějak spojeny – mechanicky (zvláštní lidskou tekutinou) tzv. „životní duchové“ pronikají celým tělem a soustřeďují se v duši. Duše je v šišince mozkové jakousi „transformační stanicí“ v níž dochází ke styku psychického a fyzického.

Intelektuální intuice druh přímého, nezprostředkovaného poznání, není smyslové povahy, probíhá ve sféře intelektuální. Od racionálního poznání se liší – k pravdě dospívá bez pokládání důkazů, pravdy jsou bezprostředně zřejmé, „očividné.“

Pojetí svobody a vůle – boží vůle – nekonečná, svoboda lidská neomezená – „pomocí níž v sobě nacházíme boží obraz a podobu.“ Objektem boží vůle je vše. Rozhodnout se pro čin, soud, tvrzení, popření je otázkou vůle. „Vždyť samotným rozumem nic netvrdím ani nepopírám.“ Pravda je věcí naší volby. Rozumové musí jít před volním rozhodnutím.