VZTAH SPOLEČNOSTI A PŘÍRODY
Společnost – souhrn jednotlivců jednajících s ohledem na jednání druhých v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu (jednotlivec má malou možnost ovlivnit jednání celé společnosti).
Příroda – nevyhnutelná základní podmínka pro vznik společnosti
Člověk je bytost přírodní i společenská => člověk podléhá zákonitostem přírody i společnosti.
Pojetí člověka
1. Člověk je považován v zásadě za živočicha a jeho existence závisí na zákonitostech přírody
2. Člověk je zásadně považován za soc. bytost a jeho existence a vývoj je závislý na zákonitostech společnosti a spol. vývoji.
Nejvíce rozšířený názor- mezi oběma póly: člověk v sobě slučuje živočišný a sociální faktor, protože je objektivně živočichem, jeho zákl. živ. f-ce fungují na základě přírodních zákonitostí, ale bez existence sociálního faktoru by člověk stál pouze na úrovní živočicha. Zákl. odlišnost člověka od zvířete je využívání rozumu a cílená spolupráce.
Člověk se pohybuje mezi dvěma světy: přírodou a společností. Podléhá principům obou z nich, při čemž vztahy mezi přír. a spol. aspekty se neutvářejí jednoduše.
Jaké přírodní faktory působí na společnost a jak ji ovlivňují
biologické – pohlaví, věk, rasa, dědičnost, národnost, atd.
2. demografické – hustota obyvatel, demografická struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, typu rodin, atd.
3. geografické – poloha, nadmořská výška, reliéf krajiny, zdroje surovin, atd.
Příroda vytváří zákl. podmínky pro život, vývoj, existenci člověka a společnosti. Bez přírody by člověk nemohl existovat.
Příroda je zpětně lidskou společností ovlivňována.
