Období ve vývoji sociologie
1. období klasické ( velkých teorií )
40. léta 19. století – 20. léta 20. století
· geografický determinismus
· antroporasové teorie ( J.A. de Gobineau )
· psychologistické teorie ( zkoumá psychologické rozdíly mezi národy )
hlavní představitelé:
Karel Marx ( ekonomický determinismus ), Max Weber, Emile Durkheim ( teorie dělby práce ), Vilfredo Pareto ( teorie elit ), Hubert Spencer (sociální Darwinismus).
2.období velkých metod
20. léta 20. století – přelo 50. a 60. let
nové metody:
· řízený a neřízený rozhovor
· zúčastněné a nazúčastněné pozorování
· výzkum veřejného mínění
· sociometrie ( = měření sociálních vztahů, forma dotazníku – většinou jen jedna otázka )
hlavní představitelé: T.G.Masaryk, Herbert Mead
3.přelom 50. a 60. let – současnost
Od konkrétních lidí a jejich vzájemných vztahů se přechází k větším sociálním celkům. Ústředním tématem se stala otázka, jak konkrétní lidé vnímají sociální svět, jak jej interpretují. Do popředí se dostala každodennost, všední život člověka.
2 základní paradigmata
· objektivistické ( společnost je souhrn daností, kterým se člověk musí přizpůsobit )
· interpretativní ( člověk uvádí tyto danosti v život tím, že je rozmanitým způsobem interpretuje a podle toho jedná )
Sociologie je úzce spjata s filosofií, vlastně se z filosofie vydělila. Téměř každý sociologický směr navazuje na nějakou filosofii. Sociologii ovlivnil hlavně pozitivizmus, marxizmus, existencializmus, pragmatizmus, novotismus a fenomenologie. Vzorem pro sociologii byla fyzika, vyzkoumané poznatky měly být měřitelné – přesná exaktní věda. Sociologie souvisí s historií, ekonomií, antropologií, politologií, psychologií, zeměpisem, ekologií a globalistikou.
