VZNIK A VÝVOJ SOCIOLOGIE

snaha porozumět společnosti se objevuje už u antických myslitelů
– protosociologie = období do vzniku samotné vědní disciplíny (19. st.)
– sociologie se zabývá společenskými vztahy, normami, politickými systémy, vztahy mezi národy a rasami,
postavením ženy, úlohou náboženství a umění

– zakladatelem August Comte
® pozitivismus = je nemožné získat absolutní znalosti, dá se jen s pomocí pozorováním pídit po prokazatelných zákonech a jevech

– sociologie stojí na vrcholu všech věd a zahrnuje: filosofii dějin, národní hospodářství, etiku a psychologii
– základní jednotkou uspořádání společnosti je rodina ( co je v malém v rodině, je ve velkém ve společnosti )
– je potřeba rozdělit role (jak ve společnosti, tak v rodině)
– neexistuje rovnoprávnost

období od 40. let 19. st. po 20. léta 20. st.
– charakteristika mnoha různými teoretickými systémy
– geografický determinismus, geopolitická teorie = snahy vysvětlit politický řád na základě přírodních podmínek
– přelom 19.a 20.st – jednotlivci
– antroporasové teorie – tvrdí, že existuje rasová předurčenost lidského společenství

Karel Marx
marxismus – 19. / 20. století
– uspořádání společnosti do tříd
– třídy ve společnosti
– třídní boj ( beztřídní společnost )
– v rodině není nic, vše závisí na ekonomii

Émile Durkheim
– princip solidarity
– nechce sociologii jako vědu o společnosti, ale o sociálních jevech ( = to, co vyvýjí na člověka nátlak k činnosti)
– zkoumal vliv prostředí na kolektivní vědomí ( nutí člověka jednat, i když s tím nesouhlasí )
– rozbor sebevražednosti:
1) sebevražda v zájmu skupiny
2) sebevražda jako únik ze skupiny
3) sebevražda ze zmatku a nejistoty

Max Weber
– typologie ( společnost je z x-druhů lidských typů )
= hledá ideální typy společnosti, chce spojit teorii s praxí ( zkoumáním má být racionální jednání, které vede k něčemu rozumnému )
= typologie sociálního jednání: účelové, pod tlakem hodnot společnosti, na základě citů, na základě tradice

Vilfredo Pareto
– studium významnosti osobností

behaviorismus – 20. století
= předmětem jsou podněty chování
novopozitismus = důležitá je užitečnost a fakta, ne motivy; není třeba hodnotit, spíš ukazovat možnosti vývoje
funkcionalismus = společnost je systém, ve kterém všechny části spolupracují v jeho prospěch
fenomenologie = zkoumá fenomény, jevy; nevyhovuje jí přílišná individualita a různost; za objektivní považuje to, co ve vědomí sdílí více lidí

Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
7. Vznik a vývoj sociologie a předmět jejího zájmu
1.Vznik sociologie
6b Využití základních metod psychologického a sociologického výzkumu v praxi
9. Hlavní etapy sociologického výzkumu
10. Kvantitativní sociologický výzkum
Články na hledaný výraz „Sociologie“ naleznete na bezuceni.cz