METODY SOC. VÝZKUMU
1. statistická
– výhody – více dat, snadnější určení, jejím výsledkem je procentuální vyjádření či průměr (výplata, věk )
– musíme mít hodně dat, víc zkoumaných lidí, čím víc, tím přesnější
– výsledkem je procentuální vyjádření nebo průměr (plat, věk,…)
– slouží k odhadu budoucího vývoje
– máme buď reprezentativní vzorek – náhodně vybraní, nebo vyčerpávající šetření – zeptám se všech ze skupiny
2. experimentální
– může mít statistické zázemí
– vytrhneme lidi z jejich přirozených podmínek, vyberu nějaký experimentální vzorek
– př. vypustíme nějakou pomluvu a čekáme, jak lidi budou reagovat
– něco řešit nejde, máme 2 problémy:
1. výsledky jsou rizikové protože není zaručeno, že další výzkum dopadne podobně nebo stejně
2. musíme mít morální ohledy, nelze hnát experimentální věci na ostří nože, nemůžeme si hrát s psychikou, nemůžeme si lidi proti sobe popudit
– výzkum má velmi krátkodobou platnost
3. monografická
– zkoumá se jeden jediný chronický jev
– výběr lidí je záměrný , ne náhodný
– jeden jev nezávislý na čemkoliv ostatním
– nezjišťujeme příčiny, bereme pouze výsledek
– zkoumáme jen fakta
4. metoda historická:
– používá se při zkoumání jednoho jevu z dlouhodobého hlediska
– zkoumání jestli jev kolísá, na čem závisí
5. metoda typologická
– dost se uplatňuje v personálních agenturách
– vytváření typu na základě získaných informací
– získávají se charakteristické rysy ( jak by člověk měl pro to či ono vypadat)
