ANTICKÁ FILOZOFIE

a) ANTICKÁ FILOZOFIE

v MILÉTSKÁ ŠKOLA – (=iónská) – I.materialistická škola, základ je hmota
– vzniká v 7.století př.n.l. jako ucelený systém v Řecku – nezávislá na náboženství
– centrem vzdělanosti 12 iónských měst – nejvýznamnější – přístav Milét
– hledání pralátky z niž vznikl svět (pralátka- co nejobecnější a nejproměnlivější), hledání tvaru světa

Tháles z Milétu (624 –548př.n.l.)
– obchodník, hodně cestoval – ovlivněn životem Egypťanů a Babylóňanů
– zabýval se geometrií – THÁLETOVA KRUŽNICE, astronomií – předpověděl zatmění slunce
– za základ všeho považuje VODU – má schopnost měnit skupenství, bez ní není život
– Země je PLOCHÝ DISK, který plave na vodě
– měřil pyramidu podle stínu

Anaximandros (610 – 546př.n.l.)
– žák Thalia
– pokusil se nakreslit mapu Země, sestavil „nebeský globus“ – Země má tvar válce, kolem kterého je nebe
– základem všeho je pralátka – APEIRON – neurčitá látka
– svět je válec a rotuje v prostoru, na povrchu díky energii vznikají horké částice – odlétávají a tím vznikají hvězdy a planety
– koloběh vzniku a zániku
– z apeironu vychází 4 další látky: voda, vzduch, oheň, země
– vývojová teorie – první živočichové – ryby – předek člověka
– vše, co z pralátky vzniklo se do ní musí jednou navrátit, poprvé se objevuje „boj protikladů“

Anaximénes (585 – 528př.n.l.)
– podstatou všeho je VZDUCH – může zhoustnoutðvodaðpůdaðkámen
nebo se zředit ð oheň
– platí zde koloběh života, existence
– Země je plochý disk, který se vznáší na vzduchu; bohové vznikají ze vzduchu
– podařilo se mu správně určit pořadí Měsíce, Slunce a hvězd vůči Zemi

V pátém století př.n.l. – ztráta polit. samostatnosti ð zánik Milétské školy