Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika

Stát („stato“ = status, ústava, řád ; termín se poprvé objevuje v Itálii v 15.st. →Machiavelli)) je politickou formou organizace společnosti na určitém území. Existence státu předpokládá tři nutné prvky : státní moc, obyvatelstvo, území.

Hlavní znaky státu
 Musí mít občany.
 Vytváří státní ( byrokratický ) aparát, což je soustava veškerých orgánů a institucí, sloužících k vykonávání státní vůle.
 Vlastní obranné a represivní státní složky ( armáda, policie).
 Jeho území je ohraničené.
 Hranice bývají stanoveny mezinárodními úmluvami a jsou symbolickým vymezením pravomocí státu. Pokud je hranice legitimní, platí také pod povrchem a nad povrchem státu, není tedy možno ji přeletět nebo podkopat se pod ní bez svolení státu.
 Disponuje právní subjektivitou
( V právních vztazích je chápán jako velmi specifická právnická osoba) a státní suverenitou (Svrchovanost jak nad obyvatelstvem, tedy ve vnitrostátních věcech, tak v rámci mezinárodních vztahů). Je tedy nadřazen vůli jedinců.
 Má státní znaky ( vlajka, hymna, státní znak apod., u každého státu odlišné).


Vznik státu

 Náboženská ( teologická ) teorie: Stát je produktem boží vůle, tudíž je nenapadnutelný a vládnoucí elity zastupují vůli božského principu.
 Mocenská teorie: Stát je výsledkem společenských nerovností, je tedy přirozeným obrazem přírodních vztahů, kde silní vládnou slabým. Člověk se nesmí tomuto přírodnímu pravidlu protivit tím, že bude systém měnit.
 Právní teorie
Patriarchální teorie: Stát je výsledkem aplikace rodinných vztahů na celou společnost
( Muž je hlavou rodiny = Muži mají hlavní slovo i v řízení státu).
 Patrimoniální teorie: Vlastníci půdy se spojili a vytvořili stát za účelem ochrany půdy. Podobný názor zastával i Jean Jacques Rousseau, ten však nemluvil jen o půdě, ale o majetku obecně.
 Smluvní teorie: Stát vznikl svobodnou vůlí jedinců, kteří po vzájemné dohodě vytvořili stát, uznávající a chránící základní lidská práva a svobody.