Co má zkoumat věda?

Co má zkoumat věda? Primární kvality. Rozprostraněnost, dynamiku, hmotnost, tuhost, číslo a ještě teplotu. Ne jak je jablko zelené, sladké, kyselé…
Svět není krásný, voňavý, dobrý. Svět vědy pouze je.

Existují 3 druhy skládání jednoduchých idejí k sobě:

Složenina – substance – tato konkrétní lavice, jablko jsou složeniny z jednoduchých idejí (primárních i sekundárních kvalit).

Vztahy – otec, v tomto slově je obsažen určitý vztah (být někomu otce, aj.).

Mody – zabývají se určitými vlastnostmi – běh reprezentuje, že někdo běží.

Filosofie by se měla zabývat otázkami, které jsou výsledkem myšlení člověka.

Co je substance? Je substance jablka pouze součtem jednoduchých idejí, nebo je tam ještě něco? Je tam nějaké pojítko. Substandální je pouze to pojítko, ale pojítko není vidět ze svých vlastních smyslů – tady si Locke odporuje. Já nevidím toto pojítko, já nějaké vodítko předpokládám, lepidlo.
Substance je podle Locka „něco“, věšák, lepidlo, na které se pojí vlastnosti (primární i sekundární). Substance ve smyslu jakéhosi „pod-loží“, „pod-staty“.

Problémy a rozpory Locka:

• nikdy nevykročil za gnoseologii. Podstatu světa nemůžeme nikdy smysly poznat.
• předpokládá apriori, že se člověk rodí jako tabula rasa
• intuitivní znalost sebe sama – odkud to mám? Jak vím, že já jsem já? Odkud vím, že jsem racionalita?
• demonstrativní znalost Boha. Smysly nemohu poznat Boha, jakto že ho v sobě mám?

Tyto problémy jsou trochu v rozporu se systémem tabula rasa.

Otázka potřeby existence předmětů vnějšího světa by Locka vůbec nenapadla a patrně by odpověděl, že existuje. Ve své filosofii ale vnější svět vůbec nepotřebuje. Jeho filosofický systém může vnější svět opustit. Jeho filosofie je pouze o ideách.

Lockův spis se jmenuje Esej o lidském rozumu (1687).