Učení o duši
Učení o duši
dialogy Gorigiás, Faidon, Faidros, Ústava. Platón je pod vlivem Pythágorejců zastáncem orfickopythágorejské tradice.
Podle Platóna všechny duše žijí před tím než se převtělí do prvního těla. Všechny duše včetně božské mají 3 složky:
1. racionalita;
2. vůle s emocionalitou;
3. pudy a vášně.
U některých duší převládá racionalita, u některých vůle s emocionalitou nebo pudy a vášně. Duše je v těle za trest. Musí projít očištěním. Očištěné duše se dále nevtělují, ale žijí spokojeně ve světe idejí. Každé duši je určeno losem, do jakého těla se vtělí.
Duše žije v nadnebeské prostoru světa pravých jsoucen, idejí, před jejím spojením s tělem. Duši přirovnával Platón ke spřežení dvou koní, ovládaných vozatajem, přičemž tito dva koně, silné emoce a smyslové žádosti se snaží strhnout tažený závodní vozík pod nebeskou klenbu, avšak vozataj, totiž rozum se snaží jeti svou okružní cestu tak, aby se mohl dívat do nadnebeského prostoru na ideje.
Gnoseologie
Člověk nepoznává smysly. Smysly podle Platóny klamou, tudíž je musí opustit a začít používat racionalitu.
Platón neuznává skutečné poznání, nýbrž rozvzpomínání se na svět idejí. Člověk poznává ideje podle abstrakce, podobnosti. Se stromem jsem se potkával ve světě idejí a vzpomínám si na něj * podobnost. Jako poslední poznává člověk ideje abstraktní (např. dobro, zlo, spravedlnost).
