Plótínos
Plótínos
Plótínovo (203 – 279) dílo vydal jeho žák Porfyrios a nazval je Devítky. Byl ovlivněn Platónem, Pýthagorem a indickými vlivy. Zabýval se hledáním spásy, cestou k Bohu. Byl velice asketický, styděl se, že má tělo, že ho rodiče zplodili.
Říká, že podstatou světa je jedno (prótón). Boha definoval pomocí negací. O Bohu nemůžeme říci čím je, ale čím není. Bůh je všechno a nic.
Svět nebyl vytvořen volním aktem Boha. Nejvyšší bytost jakoby přetéká a její překypující plnost tvoří vše ostatní. Jako slunce vyzařuje teplo, aniž tím ztrácí něco ze své substance, tak i nejvyšší bytost vyzařuje – takřka jako by odlesk nebo stín sebe sama – všechno, co jest. Toto vyzařování děje se stupňovitě.
JEDNO
** 3.f.
ROZUM
(svět idejí)
** 2.f.
DUŠE
(lidské i božské)
** 1.f.
KOSMOS
(smyslový svět)
——————
HMOTA (?)
Cesta posledního vzestupu duše
2. fáze koncentrace – splynutí s Bohem. Cesta začíná negací tělesnosti (nevěnuje se svému tělu). Neustálá meditace, negace těla (nemýt se, nepít,…).
3. fáze kontenplace – duše se vyrve ze sféry duší, vtělí se do rozumu.
4. fáze extáze – z rozumu se spojí (splyne) s bohem, duše přestává existovat.
