Emoce, city – Podle úrovně

Podle úrovně
– nižší: souvisí s uspokojováním a neuspokojování biologických/ pudových potřeb
o jsou jimi: pocit libosti a pocit nelibosti
– vyšší: k jejich vzniku vede život člověka ve společnosti
o vyšší city dále dělíme na:
 city etické (morální): prožíváme, když hodnotíme své nebo cizí jednání z hlediska morálního; rozpor s morálkou v nás vzbuzuje pocti viny (přátelství, láska k vlasti, …)
 city estetické: hodnocení krásy a ošklivosti, klasifikace sebe a okolí (sebehodnocení, hodnocení uměleckých děl, ….)
 city intelektuální: souvisí s myšlením, prožíváme je, když řešíme nějaký problém či úlohu (př. radost z vyřešení úlohy, z dobře vykonané práce, …)
 city sociální (v užším slova smyslu): ve vztahu k lidem a skupinám lidí (láska, obdiv, nenávist)
b) Projevy citů navenek
– změna činnosti vnitřních orgánů (zčervenání, zblednutí, zrychlení dechu, tepu, …)
– mimika (výraz tváře – jak se tváříme)
– formální stránka řeči (forma řeči – jak mluvíme: rozrušeně, ostře, potichu, …)
– pohyby těla (postoj, chůze, gestika)
c) Pojmy související s city
– habituace: dočasné otupění před nepříjemnými emocemi
– vyhasínání emocí: ztráta schopnosti určité emoce (protože nemá smysl, nic pomocí ní nezískáváme)
– agrese: vývojová nutnost, která se objevila společně se vznikem vlastnictví; prostředek k rychlému ventilování emocí
o povolená agrese: sport, omezování, ohrožení, strach, ponížení