Základní psychické procesy

Psychické jevy jsou u člověka velmi různorodé. Třídíme je, abychom je mohli lépe poznat, popsat a pochopit.
Psychické jevy zahrnují:
I. psychické procesy
II. psychické stavy
III. psychické vlastnosti
IV. specificky získané dispozice

I. psychické procesy
( děj, část průběhu činnosti, má jen krátké trvání)
· poznávací ( vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč )
· paměti (zapamatování )
· motivační ( citové a volní )

Vnímání je psychický proces, při kterém naše smyslové orgány zachycují podněty, které působí z vnějšího i z vnitřního prostředí organismů.
Podněty = stimuly. Čivost je schopnost nervových buněk,vláken a mozku reagovat na podněty a zpracovat je do informace. Výsledkem vnímání jsou: Počitek – je odraz jedné vlastnosti nebo jednoho znaku, toho co poznáváme.Vjem – je celkový obraz předmětu.
Pozorování je přesné vnímání, cílevědomé zaměření k zachycení všeho důležitého a podstatného.
Představa je názorný obraz něčeho,co jsme dříve vnímali,znovu vybavený vjem. Fantazie je schopnost rozkládat nejrůznější informace do prvků,ze kterých vznikly a pak je skládat do zcela nových obrazů.
Myšlení je poznávací proces,kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti,jejich podstatných znaků a vztahů. Poznatky vznikají nepřímo prostřednictvím symbolů skutečnosti, které nahrazují přímý podnět ( slova, noty, uzly, morseovka, schémata, matematické a chemické symboly… ). Myšlení je vyšší forma poznání ,je těsně spjato s řečí, ale nejsou totožné. Řeč je nástrojem myšlení. Myšlení se děje pomocí slov. Nahrazuje-li slovo skutečnost v různých podobách,pak se stává pojmem. Pojem obsahuje podstatné znaky určité skupiny jednotlivých předmětů. Je jejich zobecněním. Má nenázorný charakter.Spojením dvou nebo více pojmů do vzájemného vztahu vznikne soud. Spojením soudů v nový poznatek vzniká úsudek. ( Pojem, soud a úsudek jsou základní pojmy myšlení). Úsudky můžeme získat třemi způsoby: 1.indukcí ( kdy, postupujeme od jednotlivých konkrétních poznatků k obecnému závěru ),
2. dedukcí ( kdy, usuzujeme z obecného poznatku na jednotlivé příklady ),
3. analogií ( z podobnosti ).