K vitalismu se pojí HOLISMUS – z řec. holos = celek

K vitalismu se pojí HOLISMUS – z řec. holos = celek
– filozofie celku
– existenciální filozofie – nábožensky a ateisticky laděné filozofie
– ot. zda máme za počátek e. filozofie považovat Gilkegora – 19. stol., kladl důraz na nejistotu lidské existence, protipól vědecké racionality
– pravá e. filozofie je umísťována až do doby těsně po 1. světové válce – válečná zkušenost (hluboký morální otřes) je jedním z podstatných zdrojů
– další vlivy: protestantské prostředí německé části myšlení, rozvíjející se sociologie
• Existence a objektivita – stať, 1916 G. Marcel
– Německo – Heidegger, Jaspers
– představa krize civilizace, konec jisté epochy

Německo
Martin Heidegger
• Bytí a čas – klíčový text , 1927
– zabýval se myšlením Nietzscheho, platonismem

• Bytí a nicota (Sartre) – reakce na Heidegra

Karl Jaspers
– původem psychiatr – tomu odpovídají počátky zájmů; vychází z psychopatologie
• Psychologie světových názorů (1919) – zdůraznění emoční stránky lidské osobnosti
• Atomová bomba a budoucnost lidstva
• Kam kráčí spolková republika
• Malá škola filozofického učení – představení filozofie široké veřejnosti
– temata prací – Nietzsche, Descartes, náboženská tematika

• Původ totalitarismu (H. Arendtová) – psala o kultuře, Heideggrově filozofii

Výchozím motivem je pochybnost zda věda je spol. zdroj našeho vědění a porozumění světu, zda může poskytovat také návody proto, co dělat, jak se máme rozhodovat a zda může být věda nápomocná při hledání odpovědí na otázku smyslu života.

– promítá se téma otázky odcizení člověka (člověk v rámci moderní civilizace)
– pochybnosti na racionalitu – zmítání se v technické civilizaci
– technika nám má sloužit, ale v posledku nás ohrožuje = moment civilizační krize, která je vnímána zorným úhlem jednotlivce, jak je ztracen v moderním světě
– antropocentrický program
– ústředním motivem je lidská existence, ta slouží jako zorný úhel k výkladu veškerého jsoucna